Německo - přípravná návštěva 2023

Průběh přípravné návštěvy

Projekt číslo: Erasmus+ - Ostrava, Česká republika – Schelklingen, Německo

Projekt číslo: 2023-1-CZ01-KA122-VET-000146570

Typ mobility: Přípravná návštěva v zahraničí

Země mobility: Německo

Vysílající organizace: Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Ostrava, Česká republika

Přijímající organizace: Urspringschule, Schelklingen - Německo - https://www.urspringschule.de/de/

Termín: 16. - 20. 10. 2023

Přípravné návštěvy se v termínu od 16. - 20. 10. 2023 zúčastnili Mgr. Silvie Holá, Mgr. Alena Pečtová a Mgr. Adam Obajtek.

16. 10. 2023

Cesta byla naplánována vlakem - spojení z Ostravy do Vídně a poté z Vídně nočním lůžkovým vlakem do Ulmu, kde jsme ráno měli přestoupit na místní vlak do Schelklingenu.

Jak jste již v předchozím kratičkém příspěvku zjistili, během cesty do Vídně došlo ke komplikacím (sražení osoby vlakem) - z tohoto důvodu jsme zůstali stát a stáli jsme a stáli - celkově to vyšlo asi na 2,5 hodiny zpoždění. I když jsme si dali časovou rezervu, tak se najednou začalo zjišťovat, že díky této události nemůžeme stihnout noční přípoj ve Vídni... Takže jsme začali řešit, co se dá dělat - nakonec jsme (a asi nejen my, ale i další cestující, kteří potřebovali daný přípoj stihnout) oslovili a lehce naléhali na rakouské průvodčí, zda je možné ten přípoj pozdržet. Zpočátku přišla rázná odpověď, že NE - že na vlaky se u nich prostě nečeká. Ale naštěstí i ten přípoj začínal nabírat zpoždění - nakonec to mělo být pouhých pár minut, kvůli kterým bychom to neměli stihnout - znovu jsme tedy oslovili průvodčí, že opravdu kvůli 5 minutám, aby nám to ujelo, že to je fakt zbytečné, a jestli se s tím OPRAVDU nedá nic udělat. A asi tím, že nás bylo více, se to podařilo, zavolali, přípoj počkal - ale měli jsme na přestup cca 2 minuty. Takže jsme s kufry vyskočili na nástupiště 5 a utíkali na nástupiště 8, kde na nás s povzbuzováním místního průvodčího "SCHNELL" čekal onen zmiňovaný přípoj.

Mno, stihli jsme to, našli jsme kupé, zalehli na lůžka a spokojeně vyspávali (až na tu policejní kontrolu v 5 ráno - buch prásk třísk - na dveře) až do Schelklingenu.

17. 10. 2023

Ráno jsme se vydali z nádraží na hotel, kde jsme si chtěli odložit kufry (před samotným check-inem) a aspoň si umýt zuby a vzít si čisté věci. V doprovodu Martina (pedagog a mentor v jedné osobě - mentor = člověk, který v kampusu i bydlí a má na starost skupinu studentů, něco jako vychovatel na intru u nás, ale spíše ještě takový zastupující rodič / psycholog / rádce v jednom) jsme se potom rozjeli ke škole. A tady musíme opravdu vyzdvihnout místo, kde je daná škola situována. Nachází se v uprostřed přírody, v údolí obklopeném lesy a potůčkem, v prostorách bývalého kláštera - cca 3 km od centra Schelklingenu. A ten pohled je opravdu úchvatný, přijíždíte úplně do jiného světa, aspoň nám to tak pokaždé připadalo. Však uvidíte na fotkách a můžete posoudit sami.

Ve škole jsme šli nejprve na svačinu (mají ráno snídaně a kolem 9té svačinu), která se podává v místní "jídelně" (prosklené místnosti zasazené do přírody uprostřed kampusu). Zajímavé na této místnosti je, že zde mají všichni zakázáno používat mobily (tento příkaz je umocněn i tím, že v těchto prostorách není dostupná Wi-Fi) a učitelé mohou studentům mobily zabavit. Asi k tomu nedochází, protože evidentně všichni toto nařízení dodržují a respektují. Další zajímavostí je fakt, že u kulatých stolů sedí studenti a vždy s nimi sedí jeden učitel, který takto vykonává "dozor" a všichni společně obědvají. V jídelně fungují i služby, které se každý den střídají - studenti vždy uklízejí stůl a dokonce jej i utírají. Potom odcházejí na další výuku.

Jo, a na oběd se svolávají velkým zvonem, který je zavěšen na takové zvoničce před jídelnou.

Po obědě jsme šli na hodinu angličtiny, kterou vedl Oliver. Jednalo se o studenty cca 15 - 16 leté a téma hodiny bylo "War on Terror" - studenti měli připravit prezentace, ve skupinách, na témata spojená slovem terorismus a válka s terorismem. Dostali na to příslušný čas a notebooky a po uplynutí dané doby se ve skupinách vystřídali u tabule, kde své prezentace promítali a komentovali.

Po skončení výuky jsme byli odvezeni na hotel, kde jsme se konečně ubytovali, umyli a dali si trochu relax - po tom všem cestování. V podvečer jsme se vydali na procházky po okolí - Adam se šel podívat do centra města a my s Alenou jsme se vydaly na procházku k jeskynnímu komplexu Hohle Fels. Počasí nám přálo a panorama podzimní krajiny bylo úžasné, stejně jako centrum tohoto malého městečka. Večer jsme zakončili večeří v hotelové restauraci a potom šli příjemně unavení spát.

18. 10. 2023

Ráno nás Oliver vyzvedl u hotelu a jeli jsme do školy, kde jsme měli domluvené setkání s jedním z trenérů místního basketbalového týmu. A tato sportovní aktivita je další z věcí, na které si Urspringschule zakládá a je pro ni velmi významná a prestižní. Studenti, kteří jsou draftováni do školního týmu se mohou následně dostat do nejprestižnějších týmů v Německu i v Evropě / dokonce někteří odešli díky této sportovně-studijní zkušenosti studovat VŠ do USA. Bylo ale zdůrazněno, tito "baskeťáci" nemají žádné úlevy, ale musejí na sobě makat jak sportovně, tak studijně. Samozřejmě je jim třeba nabídnuto i sportovní stipendium a pobyt v místních ubytovacích prostorách. A jedním z těchto "baskěťáků" je i Čech Vašek z Prahy, který nás po kampusu školy také prováděl. Zjistili jsme, že byl do školy vybrán přes svého basketbalového agenta letos v září. Jeho letošní školní rok je zatím zaměřen pouze na výuku němčiny (tu má několik hodin denně), aby se mohl během roku plynule zapojit do běžné výuky, která zde probíhá v němčině. A následně se účastní tréninků basketbalu. A musíme říct, že si opravdu hodně uvědomuje, jakého úspěchu může dosáhnout a usilovně na sobě maká, že je již nyní (po 2 měsícíh, kdy jeho znalost němčiny byla nulová) schopen komunikovat se spolužáky o běžných věcech v němčině.

Následně jsme se šli podívat na další hodinu ANJ, která byla pro žáky 12/13leté. Výuka probíhala v budově a třídě, která nám připomínala vesnickou malotřídku z minulého století. Přesto se malí žáci aktivně zapojovali do výuky a někteří se sami dotazovali na to, zda zadané úkoly udělali dobře - nestačila jim pouze obecná kontrola, chtěli mít prostě jistotu, že jejich překlady (trochu třeba jiné) jsou taktéž správné.

Potom jsme se vydali do jídelny na oběd, kde se ten den podávala zvěřina, bylinkové houskové knedlíky, zeleninový salát a dezert. Opět jsme seděli u stolu, kde byli studenti a s nimi jeden jejich učitel. Opět nikdo neměl vytažený telefon. Opět společně uklidili stůl a opět služby stoly umyly a připraviliy na další várku strávníků.

Nás potom čekala další hodina ANJ s Oliverem a studenty, kterým bylo cca 14 let. Ale tam jsme zůstali pouze na začátek hodiny, poněvadž jsme měli odpoledne naplánovaný výlet vlakem do nedalekého města Ulm. A tím, že nám počasí přálo, tak jsme se vydali na cestu ze školy k hotelu pěšky - nádherná procházka podzimní přírodou. To místo má prostě své kouzlo. O tom žádná.

Po příjezdu do Ulmu jsme se vydali do jeho centra, kterému dominuje mohutná katedrála. A jak podotkl Adam, tak je toto město postaveno tak, jako mnoho jiných německých měst - staré možná až středověké domky se napojují na naprosto nové moderní budovy či komplexy. Zajímavé.

Navštívili jsme místní infocentrum, kde jsme pobrali pro kolegy, kteří zde pojedou v březnu, všelijaké prospekty a letáčky. Nechali jsme si doporučit útulnou kavárnu v centru (všechno vám řekneme, nebojte a i přes začínající déšť jsme si návštěvu Ulmu užili.

Po příjezdu na hotel jsme se připravili na večerní návštěvu školy - byli jsme pozváni na tzv. rituály - kdy mentoři pořádají 1x týdně setkání se svými studenty. Netušili jsme, co od toho máme čekat a musíme říct, že to bylo velmi zajímavé a příjemné. Tentokrát jsme přišli k Martinovi, kde už byli studenti, jeho žena a další učitelé. Martin měl uvařené jehněčí a brambory, všichni si nabrali a posadili se a jedli a povídali si. Mezi studenty byl i Václav a ten nám říkal, že tato setkání vnímá jako skvělá, protože se mohou pobavit o všem, co potřebují pořešit, je to v příjemném domácím prostředí a nemají třeba takový pocit homesick (který je někdy samozřejmě přepadne).

Po tomto zážitku nás Oliver odvezl zpět na hotel a my šli opět plní dojmů spát.

Ulm

https://karinsubrtova.cz/10-duvodu-proc-navsivit-ulm/

https://www.novinky.cz/.../cestovani-nemecko-navstivte...

https://kubesova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=479925

19. 10. 2023

Poslední den před námi. V hotelu (https://hgs3.de/?lang=en) jsme si zašli na poslední snídani a potom nás už čekalo zabalení věcí a přesun do školy. Těšili jsme se, protože jsme si již na ten jiný systém a studijní svět rychle přivykli. Oliver nás tedy vyzvedl před hotelem, my jsme si do kufru auta uložili svá zavazadla a vydali se naposledy směr Urspringschule.

První hodina tohoto dne nás čekala opět angličtina, navštívili jsme hodinu žáků věkově cca 13 - 14 let. Na začátku si žáci zopakovali probrané učivo, protože je čekal test (píšou přímo do rozkopírovaných handoutů). Po napsání testu se opět probíralo a žáci dostali zadán kreativní úkol - měli ve skupinách připravit kvízy na další hodinu (každá skupina si vzala jeden notebook a společně na něm kvíz vytvářeli) - pro tuto aktivitu využili aplikaci Kahoot, kterou známe i my. Samotný výsledek jsme již neviděli, protože kvízy měli představit až příští hodinu, ale jejich zápal byl patrný již samotném tvoření.

Během této hodiny jsme se zúčastnili i žákovských/studentských voleb, kdy si studenti volili své zástupce (něco jako máme my žákovskou samosprávu).

Následně jsme šli opět na oběd, kde nám bylo prozrazeno, že tento týden kuchaři dělali německá jídla typická pro zdejší oblast, což bylo příjemné zjištění, že se nám snažili i tímto způsobem jejich oblast přiblížit.

Po obědě nás Oliver vzal do hodiny ekonomiky. Nebyl to původní plán, ale říkali jsme si, že pokud mu to nebude vadit, tak se rádi na tuto hodinu podíváme. Studenty byli chlapci a dívky ve věku cca 16 - 17 let. Sedli jsme si mezi ně a zjistili jsme, že do tohoto předmětu mají knihu i sešit, ale spíše je výuka koncipována na debatách a konkrétních příklad z německé a světové ekonomiky, které se jim Oliver snaží představit, vysvětlit a oni potom o nich diskutují. Studenti byli zpočátku překvapeni, protože normálně mají výuku v němčině, ale Oliverovi nedělalo žádný problém přepnout do angličtiny a samotní studenti se aktivně zapojovali. I když některé body byly vysvětlovány v němčině, to nám ale vůbec nevadilo. Jo, a možná zajímavost, studijní bloky tady mají vždy na 90 minut.

Po této hodině jsme již měli volno, tak jsme se vydali do místní kavárny, která je zde v kampusu provozována. Útočiště v ní najdou malí žáci (mají zde fotbálek, deskové hry, prostory na učení), středoškoláci - mohou si objednat kávu, pivko, sendviče a posedět v prostorách kavárny. Ceny jsou samozřejmě lidové. A zde jsme se dozvěděli jednu z posledních zajímavostí tohoto pobytu. Používání mobilních telefonů. Malí žáci každý den při vstupu do kampusu odevzdávají své telefony na místě tomu určeném a vyzvedávají si je až po skončení studijního dne. Všichni s tím jsou již sžití, proto jsme právě byli zpočátku překvapeni, když jsme v kavárně viděli děti hrát si deskovky, fotbálek, malovat si... prostě žádný telefon. Njn - oni žádný u sebe neměli.

A před samotným odjezdem ze školy se nám podařilo navštívit i kostel, který se v kampusu školy nachází. A zrovna v tu chvíli v něm i student cvičil hru na klavír, což návštěvu maximálně umocnilo. Však posuďte sami. Video přikládáme.
V podvečer jsme měli domluvenou ještě rozlučkovou večeři v nedalekém pivovaru Berg - https://www.bergbier.de/. Místo příjemné, jídlo výborné a pivo lahodné. Společně s Oliverem a Martinem jsme zhodnotili těchto pár dnů a souhlasili jsme, že tyto přípravné/stínovací návštěvy jsou vždy více než přínosné. A těšíme se na další vzájemnou spolupráci.

Poté jsme se již vydali do Shleklingenu na nádraží, kde jsme se vlakem přesunuli do městečka Ulm a tam jsme čekali na náš noční spoj do Vídně.

20. 10. 2023

Zde už jsme se "jen" přesouvali z Německa přes Vídeň domů.

Cesta proběhla naprosto poklidně, žádné napínavé momenty se nekonaly (asi se hodí napsat - naštěstí :)))

Takže jsme se všichni v pořádku dopravili do Ostravy a mohli zpracovávat dojmy z této přípravné návštěvy (mimochodem se jednalo o první takovouto aktivitu v rámci programu Erasmus+).

Děkuji za skvělou a profesionální spolupráci kolegům - Alena Pečtová a Adam Obajtek a na dálku nám také pomáhala Dajana Richterová.