| Projekt číslo: | 2020-1-CZ01-KA101-077511 |
| Název projektu: | CLIL/ICT/INKLUZE ve výuce a stínování (SPŠei Ostrava) |
| Typ mobility: | Erasmus+ školní vzdělávání Klíčová akce 1 - Projekty mobility osob |
| Název kurzu: | Content and Language Integrated Learning - CLIL |
| Datum konání mobility: | 24. 7. - 30. 7. 2022 |
| Vysílající organizace: | Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Kratochvílova 7, Ostrava, Česká republika |
| Vzdělávací organizace: | Project Management Spain Erasmus Plus, S. L. U. |
| Místo konání mobility: | Reykjavík, Island |
V červenci 2022, konkrétně 24. 7. – 30. 7., jsem se v rámci projektu 2020-1-CZ01-KA101-077511 - CLIL/ICT/INKLUZE ve výuce a stínování, Erasmus+ zúčastnila kurzu s názvem „CONTENT AND LANGUAGE INTEGRATED LEARNING – CLIL“, pořádaného organizací PROJECT MANAGEMENT SPAIN ERASMUS PLUS, S.L.U.
Tato organizace má bohaté zkušenosti s pořádáním kurzů pro pedagogy v rámci programu Erasmus+, zaměřuje se na nové metody, postupy, využití moderních technologií a také do svých kurzů zařazuje aktivity, které vedou k nalezení partnerů pro následnou spolupráci škol. Pořádá kurzy v několika destinacích, já jsem zvolila Island – pro člověka, který miluje přírodu a pobyt venku a zároveň nesnáší horko, se tato volba jevila jako ideální.
Po dvou letech covidových omezení, očkovacích certifikátů a příjezdových formulářů jsem se cítila poněkud nesvá, když jsem na letišti měla v ruce jen palubní lístek a pas. Téměř čtyřhodinový let z Katovic na mezinárodní letiště v Keflavíku byl klidný a příjemný.
V neděli 24. 7. jsme absolvovali úvodní setkání, seznámili jsme se s náplní kurzu a pak následovalo poznávání Reykjavíku prostřednictvím vzdělávací aplikace – umím si představit využití něčeho podobného při výuce reálií.
2. den kurzu, pondělí už byl pracovní. Každý z nás si měl připravit prezentaci našeho města, školy a našich „Erasmáckých“ projektů; tyto prezentace máme na sdíleném disku se všemi kontakty. Jedna italská škola má podobné zaměření jako naše prestižní instituce… tady se možná rýsuje spolupráce.
Národnostně byla skupina mnohem pestřejší než v loňském roce – nejvíc tradičně Italů, ale z různých škol a regionů, jedna Siciliánka z Monreale; pak tři Španělé, dvě Chorvatky, Slovinec a já. Překvapivá byla genderová vyváženost – stejný počet mužů a žen.
Po představení účastníků, jejich škol a měst jsme se věnovali podstatě CLILu, jeho principů a podstaty, soft CLIL a hard CLIL – hlavně teorie, méně interakce. Bylo zajímavé porovnat přístup loňské a letošní lektorky, vloni klidná Purva Srivastava, letos o poznání mladší temperamentní Španělka Noemí Sarabia Martínez. Také španělský a irský přístup ke CLILu se poměrně dost liší.
Odpoledne jsem prošla přístav – nový i starý, vyzkoušela fish and chips – samozřejmě u stánku v přístavu, protože ceny na Islandu neberou v potaz výši grantu; prošla se kolem moderní koncertní síně Harpa, a pak zpět do centra kolem radnice a budovy parlamentu k symbolu Reykjavíku – kostelu Halgrímskirkja.
3. den kurzu jsem se dočkala spousty praktických úkolů a tipů. Pracovala jsem v mezinárodním týmu s Italem Giuseppem a Španělem Efrénem.... no, musím si přiznat, že má přítomnost značně zvedla věkový průměr skupiny... Všechny aktivity směřovaly k osvojení metodologie CLILu, motivace studentů, upevnění znalostí. Opět přišla na řadu hra, kdy se na správnou odpověď sází peníze – fakt jsme měli "fake money"- a opět mě bavil jižanský temperament – viz fotografie. Tentokrát jsme se drželi velmi statečně až do konce.
Odpoledne společný výlet do Modré laguny, která je napájená geotermální vodou, pocházející z několika okolních vrtů, které sahají až 2000 metrů pod povrch. Je plná minerálů, slaná, neb je původem mořská, a prý velmi léčivá. Všude kolem láva ...lávové pole. Dušičkové počasí – cca 10 stupňů a ledový déšť – no prostě Island jak vyšitý .... dohromady fantastický zážitek.... není to levné (to tam není nic), ale rozhodně to stálo za to.
4. den kurzu
Řešili jsme, jak prakticky vytvořit hodinu CLILu, rozebírali jsme dvě ukázkové hodiny – jedna byla historie na téma "První světová válka", druhá matematika. Shodli jsme se, že je to fantasticky připravené a vymyšlené, ale dělat na jedno jediné téma tak náročnou přípravu... je na Chocholouška.... Ale hezké to bylo.
Pak jsme každý připravili nástřel hodiny CLILu s využitím poslechové ukázky a konverzace. Giuseppa jsem pro dnešek opustila a připojila jsem se k další mezinárodní skupině – Italka Sara a Španěl (Efrén je mi zřejmě souzený). Diskutovali jsme na téma role a přístup učitele, jak jsme se učili zamlada my a jak učíme teď a jak bychom učit chtěli. Co dělá dobrého učitele atd.
Po kávové pauze – obdivuji statečnost Italů, že to, co nám podávali jako kávu, bez mrknutí oka a s úsměvem konzumovali – jsme se věnovali využití různých ICT nástrojů a aplikací. Díky tradičnímu španělskému time managementu na to bylo málo času (dost mi připomínají Sicílii). No nevadí, kouknu doma.
Odpoledne "LAVA TOUR", trochu krok do neznáma, protože informace byly velmi sporé.
Zážitek nakonec fantastický. Nejdříve jsme navštívili geotermálními oblast Seltún, kde mezi bublajícími jezírky a potůčky opravdu hodně horké vody vedou dřevěné chodníky, vše je hodně barevné tyrkysově modrá voda, minerály od hnědé po oranžovou a samozřejmě žlutá síra. Ta tam navíc pekelně smrdí. Fuuuj. Ale ostatní smysly si lebedily.
Poté zlatý hřeb programu – výlet k sopce Fagradalsfjall, která se v březnu 2021 po četných zemětřeseních probudila a začala chrlit lávu. Poklidně, je to hodná sopka, nezastavila leteckou dopravu v Evropě (tu tehdy ostatně zastavil covid.... tak proč by se snažila) a naopak přilákala davy turistů. Pohled na doutnající pole čerstvé lávy byl rozhodně fascinující. To jsem ještě netušila, že během mého dalšího poznávání Islandu týden poté se Fagradasfjall opět po sérii zemětřesení probudí nanovo a já poprvé ve svém životě uvidím činnou sopku v akci (samozřejmě z uctivé vzdálenosti, aby se za mě nemuselo od září suplovat). Nepopsatelný pocit.
5. den kurzu
Začali jsme tím, že jsme odprezentovali zbývající lekce CLILu, já jsem se pokusila překopat způsob, jak učím Ostravu...
Pak jsme probírali, jak zakomponovat reading and writing, měli jsme pěknou aktivitku, kdy jsme na různých místech učebny měli texty o islandských svátcích, v každém bylo jedno slovo začerněno a my jsme měli seznam slov a měli jsme je doplňovat do správných textů. Pak jsme diskutovali na téma svátky a tradice a pak tvořili otázky TRUE/FALSE – to se mi celé moc líbilo.
Pak jsme ve skupinách měli vytvořit hodinu na jakékoliv téma, co nejkreativněji a zabudovat do ní práci s textem i writing task – kreativní jsme byli fakt hodně. Následně jsme se vzájemně hodnotili. Jednoznačně zvítězila italsko – slovinská trojice, která názorně předvedla lov mamuta jako součást výuky na téma „období lovců mamutů“.
Odpoledne nás čekal společný výlet - Zlatý trojúhelník - 3 velké islandské atrakce v relativní blízkosti Reykjavíku – blízkosti… i tak to byl výlet na 6 hodin a v každém z míst by se dalo strávit mnohem více času. Navštívili jsme národní park Thingvellir, místo, kde se setkává americká a euroasijská pevninská deska, vodopád Gulfoss a geotermální oblast Geysir. Fascinoval mě náš průvodce – celých 6 hodin vysvětloval vše – od historie, geologie, botaniky, po počasí, populaci, energetiku; skvělý výkon.
6. den kurzu
Začali jsme tím, že Noemi vysypala na stůl kbelík lega a my jsme měli za úkol postavit své oblíbené zvíře – oblíbila jsem si žirafu, protože se mi ji podařilo postavit. Pak jsme ve dvojici diskutovali o tom, co máme na naší práci rádi a co ne.… a podle toho zvíře přestavit – to už byl opravdu zapeklitý úkol.... Následně jsme stavěli ideální školu – kostičky různé barvy symbolizovaly respekt, zodpovědnost, team building, .... byli jsme s Efrénem tradičně schematičtí:-)))
Pak se Naomi vytasila s "outdoor activity" - rozdělila nás do skupin po 3, na WhatsApp nám poslala instrukce a my jsme měli jít na dané místo – budova, památka a tam natočit krátké video, kde odpovíme na otázku. Otázky se týkaly obsahu kurzu – tedy jakési opakování probrané látky. Po zaslání videa jsme obdrželi další místo s další otázkou. Tentokrát jsem byla v italsko – české skupině s laskavou Robertou a kreativním lovcem mamutů Sandrem. S nasazením života, a hlavně svého nosu jsem i tento úkol zvládla.
7. den kurzu v sobotu nás čekalo rozloučení s naší superrychlou lektorkou Noemi, předání certifikátů a loučení.
Stejně jako vloni, jsem si svůj pobyt už na vlastní nemalé náklady prodloužila. Procestovala jsem jižní pobřeží malého ostrova v severním Atlantiku, kde se obyvatelé musí rvát s přírodou o každý metr země, o každou minutu života. A snad právě proto se ji naučili respektovat. Viděla jsem nespočet opravdu velkých vodopádů, projela jsem se obojživelnou lodí po ledovcové laguně, přiblížila jsem se k ledovcovým splazům, koupala jsem se v geotermální řece, jedla chléb upečený v termálním prameni, viděla gejzír i činnou sopku na vlastní oči, procházela jsem se mezi euroasijskou a americkou pevninskou deskou. Potkala jsem papuchalky, tuleně… a hlavně pohodové a zajímavé lidi.
Co napsat na závěr, abych se neopakovala? Díky projektu Erasmus+ jsem znovu poznala zajímavé kolegy z jiných zemí, sdíleli jsme zkušenosti, vzájemně se obohacovali, a byť jsme o prázdninách pracovali, bavilo nás to. Mám několik tipů, které rozhodně musím vyzkoušet na svých studentech. S novými znalostmi a také v úplně nových jazykových učebnách budou doufám moje hodiny zase o něco zajímavější, modernější, a hlavně budou bavit všechny zúčastněné.
